Akumulátory pro digitální fotoaparáty - 3. díl

Teplota hraje významnou roli v tom, zda je akumulátor schopen odevzdat maximální
výkon, ale také jak se baterie chová při nabíjení...

Články a teplota
Všeobecně se ví, že podchlazený článek není schopen při vybíjení odevzdat 100% svého náboje. Pokles teploty článku NiCd či NiMH na 0°C znamená obvykle pokles jeho kapacity asi na 80-90%. Při dalším snižování teploty je pokles kapacity ještě markantnější. Tento pokles kapacity je samozřejmě vratný. Málo se už ale ví o tom, že podobný pokles kapacity provází i zvýšení teploty. Při nárůstu teploty NiMH článku na 50°C jsme na tom podobně jako na bodu mrazu. Zvyšování teploty je navíc pro článek nebezpečné, protože za vyšších teplot už dokážou chemické pochody snížit kapacitu článku nevratně, popřípadě jej úplně zničit nevratným zvýšením vnitřního odporu nebo naopak jeho prudkým snížením téměř na nulu (vnitřní zkrat). Trvalé provozování článku při teplotě 40°C zkracuje jeho životnost na polovinu, při 60°C dokonce na desetinu. Vadné články se zvýšeným vnitřním odporem jsou sice ještě použitelné v přístrojích s malou spotřebou, ale v digitálním fotoapáratu si takové články ani neškrtnou. Proč?

Průtokem vybíjecího proudu vzniká na vnitřním odporu článku úbytek napětí, o který se snižuje výstupní napětí článku. Čím větší spotřeba přístroje, tím větší proud a tím také větší úbytek napětí. I čerstvě nabité články se zvýšeným vnitřním odporem pak vykazují při zapnutí přístroje okamžitě takový pokles napětí, že přístroj může indikovat vybitou baterii.

Nabíjecí křivka - závislost na teplotě

Svých nejvyšších kapacit (i nejlepších dalších vlastností) dosahují články při teplotě 15-20°C. To se ovšem týká nejenom kapacity vybíjecí, ale stejně tak i nabíjecí. Nižší teplota při normálním nabíjení (do velikosti proudu přibližně 0.5C) není v tomto případě příliš velkým problémem (vyjma extrémů), protože článek samotný se během nabíjení mírně zahřívá a svoji teplotu si tak sám zvýší. Mnohem větší nebezpečí však hrozí při nabíjení za vyšších teplot (např. v parném létě, v přetopené místnosti, blízko radiátoru, na přímém slunci), protože k teplotě okolního vzduchu se ještě přičítá zvýšení teploty samotným ohřevem během nabíjení. Hotovým neštěstím je v tomto případě nabíječka s uzavíratelným krytem článků, popř. skvělý nápad přikrýt nabíječku i s články bundou nebo svetrem, aby se na ni "neprášilo". Hrozí zkrácení životnosti článků či rovnou jejich poškození. Dobrou pomůcku pro kontrolu teploty článků je lidská ruka - je to výborný indikátor teploty kolem 40°C. Jestliže tedy neudržíte na nabíjených článcích dlaň, je rozhodně cosi v nepořádku a je třeba to řešit.

Vybíjecí křivka - závislost na odběru zařízení

Vnitřní odpor článku
Čím nižší, tím delší provoz. Akumulátor dodává plný výkon, jen je-li jeho vnitřní odpor co nejnižší. Pouze tehdy udrží napětí i v případě, že spotřebič odebírá hodně proudu. Velký vnitřní odpor škrtí průtok proudu článkem. Potřebuje-li přístroj krátkodobě hodně proudu, napětí akumulátoru v důsledku velkého odporu poklesne i když je "naládován" až po okraj. Na to však zareaguje obvod přístroje hlídající vybití akumulátoru a způsobí jeho předčasné odpojení, ačkoliv je v něm stále ještě nevyužitá energie. U NiMH článků bývá vnitřní odpor na počátku mezi 20 a 30mW, po nějakých 300 až 400 nabíjecích cyklech se však zpravidla zvyšuje zhruba o 50 % - pak už se akumulátor rychle unavuje a patří do sběru.

Příště si povíme něco o způsobech nabíjení...

Autor: Radek Vydáno: 1.5.2008 11:46 Přečteno: 331x Hodnocení: 1 (hodnoceno 1x)

Vaše hodnocení: 1 2 3 4 5

Formát pro tisk